Nechat přeložit dokument často nemůžete úplně kýmkoli. Proč se využívají soudní překlady a kdo je může vyhotovovat? Je nějaký rozdíl mezi překladem soudním a úředním?
Co je soudní překlad
Soudní překlad označuje typ dokumentu, který je vyžadován především úřady a dalšími institucemi. Týká se listin, které je potřeba doložit v jiném státě než v tom, v němž byly vydány.
Zpravidla se tak běžná veřejnost potkává s tímto druhem překladu v okamžiku, kdy občan ČR vstupuje do manželství s cizincem, dále také tehdy, je-li potřeba přeložit rodný list nebo diplom, případně vysvědčení a další dokumenty, mimo jiné v podobě závětí, potvrzení o příjmech či soudních rozhodnutí.
Jinak se pro soudní překlady též používá označení úřední překlady nebo překlady s kulatým razítkem, případně i termín úředně ověřené překlady. Všechny tyto termíny tedy označují tentýž oficiálně přeložený dokument a nijak se od sebe neliší.
Kdo je soudní překladatel
Soudní překlady může vyhotovovat soudní překladatel. Jedná se o osobu , která je jakožto osoba fyzická zapsaná (jako překladatel) do seznamu tlumočníků a překladatelů vedeného ministerstvem spravedlnosti a oprávněná k výkonu překladatelské činnosti.
Jmenován je tento překladatel příslušným krajským soudem. Ačkoli se nejedná o úřední osobu, z titulu své profese soudní předkladatel může disponovat státní pečetí s malým státním znakem neboli oním kulatým razítkem.
Jeho hlavním úkolem je zaručit, že jím přeložený dokument svým obsahem odpovídá listině originální. Zároveň je zákonem stanoveno, že překlad vždy musí mít papírovou podobu. Stanovuje to zákon č. 36/1967, o znalcích a tlumočnících.
Co je apostila
Pokud klasický soudní překlad nestačí, může být nutná ještě tzv. apostila. Ta se považuje za vyšší formu ověření pravosti veřejné listiny.
Tímto termínem se označuje doložka, která je připojena za oficiální listiny a dokumenty. Deklaruje ověření podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí. V Česku ji vydávají dva apostilní úřady, a to mezinárodní odbor ministerstva spravedlnosti a konzulární odbor ministerstva zahraničních věcí pro ostatní listiny.
Jak oficiálně uvádí web ministerstva zahraničí, apostila nahrazuje i v případech stanovených mezinárodními smlouvami superlegalizaci.
Co je superlegalizace
Nejvíce je komplikované ověření pravosti dokumentu pro použití v zahraničí právě formou superlegalizace. Proces je náročnější časově i finančně.
Ověření zde totiž probíhá dvojí. V tuzemsku tento úkon provádí ústřední orgán státní správy nadřízený orgánu, který listinu vydal. Následně dochází k ověření podpisu a úředního razítka daného nadřízeného orgánu státní správy českým ministerstvem zahraničí.
Završen je úkon ověřením podpisu a úředního razítka tuzemského ministerstva diplomatickým nebo konzulárním úřadem státu, na jehož území má být listina použita.
